Týden 5. v Olomouci

Začínám mít ráda pondělky a tak i tento překvapil. Vojta ráno přišel a oznámil mi, že má jako plán na tento měsíc naučit se malý písmena (zatím čte a píše jen s velkýma). Tak jsme si sedli a popřemýšleli jak na to, z několika variant nakonec vybral opět dřevěný písmena, sice chtěl začít hned ale prý nakonec počká až dojdou poštou.
V úterý jsme odjeli na třídenní výlet do Olomouce, na hotelu si zahráli bowling a v oblíbenosti vedl hotelový bazén, kde se Vojtovi poprvé podařil dvojitý kotoul pod vodou, měl obrovskou radost. Začínám mít pocit že někde tajně ukrývá žábry, už teď je s potápěním dál než jsem kdy byla já.
Navštívili jsme Zoo v Olomouci kde nás nejvíc překvapil Psoun prériový a jeho volný výskyt v několika venkovních výbězích, Vojta byl nejvíc unešený z Jaguára.
Hit výletu byla jednoznačně Pevnost poznání. Trochu nás zarazilo proč mají permanentky, ale když jsme byli uvnitř, tak jsme rychle pochopili. Bydlet blíž,  permanentky si pořídíme také. Tohle úžasné místo si zaslouží vlastní příspěvek, vytvořila jsem proto sekci výlety a napíšu více zde.

Po návratu už na nás čekal balíček s písmeny a od té doby Vojta skládá a skládá, k tomu přišla matematika pro druhý ročník, kterou jsme hned prohlédli a po pár příkladech z poslední strany zjistili, že Vojta vše spočítá. Tak snad si v ní najde alespoň něco, co ho po chvíli neomrzí.

Pevnost poznání Olomouc

Na tohle úžasné místo jsme narazili zcela náhodou a opravdu uchvátilo. Vstupenky jsme si zakoupili do všech 4 expozic. V přízemí byla výstava na téma Mobilizace 1938. V létě jsme navštívili Dělostřeleckou tvrz Bouda, Dělostřeleckou tvrz Hůrka a Vojenské muzeum Králíky (od té doby je Vojta posedlý tanky). Nyní jsme si tedy na výstavě mobilizace mohli doplnit některé znalosti , a okouknout další zajímavá témata (třeba jak se nabíjí dělo).

V patře na nás čekala expozice Živá voda, kde jsme nakoukli pod mikroskopy, porovnali jsme křídla hmyzu a podivili se nad šupinkami na křídlech motýla. Prošli jsme se korytem řeky. Koukli jak funguje čistička (po jarní exkurzi do čističky odpadních vod v Brně to bylo zajimavé opáčko) a nekonečně dlouhý čas jsme byli uchváceni skvostem výstavy a to interaktivním pískovištěm, kde jsme se hrabali v písku celá rodina. Tvořili jsme sopky, hory, nížiny i jezera a obdivovali jak ze sopky pomalu vytéká láva, jak se mění rychlost větru, kudy stéká voda při dešti. Tohle místo jsme opouštěli za velkého řvu Marka, protože u tohoto exponátu by se dalo být opravdu celý den a jen s těžkým srdcem a mohutným řvem ho někteří opouštěli.

Po obědě v nedaleké báječné restauraci, jsme se vrátili okouknout další výstavu s názvem Rozum v hrsti. Tady jsme chodili v obrovské maketě lidského mozku, nakoukli jsme do oka, jak asi vidí lidé s poruchami zraku, vyzkoušeli několik velkých logických úkolů a hlavolamů. Kluci si zkusili jakou tíhu unesou pomocí kladky nebo páky.
Mohli jsme si na vlastní kůži vyzkoušet  gyroskop, ale na ten jsme si po obědě nikdo netroufli 🙂 . Největší nadšení sklidila obří kuličkodráha.

Poslední jsme navštívili výstavu s názvem Světlo a tma v podkroví, kde jsme mohli obhlédnout různé druhy světel, vyzkoušet si jak těžké je rozsvítit žárovku, malovat světlem po ploše, co se stane když zakryjem solární panel rukou, jak funguje 3D kino a další zajímavosti.

A když už jsme tu byli, nedalo nám to a zakoupili jsme si i vstupenky na Digitální planetárium. Téma vesmír nás také velmi baví. Na jaře jsme byli v Planetáriu v Brně, v létě na Cosmovýstavě. Takže proč si nedat podzimní nálož vesmíru. Lehli jsme si do pohodlných polštářů a nechali se unášet filmem o vesmíru, Marečka to uneslo až do hlubin spánku 🙂 poté ještě Vojta s tátem obešli expozici astronomie a kosmonautiky, zatímco se Marek probouzel.

Na závěr si kluci chtěli pohrát v dětském koutku s legem a já jsem si mohla odpočnout na lehátkách v jejich blízkosti, zatímco náš táta se vrátil na výstavu Mobilizace, aby si v klidu a nerušeně dočetl všechny ty zajímavé informace z téhle doby.

Rozhodně Pevnost poznání doporučuji všem kdo se do Olomouce chystají. Exponáty obsluhují studentni Univerzity Palackého v Olomouci, kteří jsou moc milí a ochotní.  Nenudil se ani dvouapůlletý, ani šestiletý, ani dospělý. Odkaz zde.

Týden 4. Zima a nuda jsou pro domškoláky super :-D

V krabici s portfoliem máme pár listů ze srpna a ke konci září vypadá že snad něco přibude 🙂 . Tento týden venku dost přituhlo a ačkoliv se Vojta snažil ještě začátkem týdne běhat venku v trenýrkách, zatímco kolemjdoucí chodili v bundách, nakonec naznal, že bude lepší se začít oblékat a dokonce i obouvat.  No a když už je venku ráno při 0 stupních taková zima, že se ani Vojtovi ven nechce, začínaj se dít podivný věci. Venkovní lákadla, jako kladiva, hřebíky, pilky, hromada hlíny, sekačka a podobně, je potřeba nahradit něčím jiným.
Hned v pondělí tedy přišel s nápadem, že nám bude pouštět písničky, které taky zpíval a vzhledem k tomu, že vidí matiku ve všem, začal psát aspoň na papír pořadí písniček, zatímco jsme s mladším bráchem tancovali (hudebka,matika a psaní v jednom). Dostala jsem poté za úkol sehnat CD alespoň se 40 písničkami, protože u tohoto skončil na čísle 15 a to je málo. Pak s bráchem uklidili s Vojtovým velením celý obývák a jejich herničku, což se stalo poprvé v jejich životě a tajně doufám že ne naposled. Odpoledne Vojty napadlo namalovat tátovi obrázek, přibyl vzkaz a dali jsme ho do schránky jako překvápko.
Z her jsme začali hrát opět oblíbené Kingdomino a já zjistila že se čím dál svižněji orientuje v násobení. S tím souvisí i jeho naléhání ať pořídím učebnici Hejného pro druháky, protože chce počítat konečně něco pro něj. Takže ve čtvrtek jsme udělali dvojstránku opakování prvního ročníku co je vzadu v učebnici pro prvňáky (hurá něco do portfolia), ještě nám dvojstránka zbývá  a pak má slíbený, že objednám další díl.
Koncem týdne se opět oteplilo a tak se i Vojta přesunul ven za svými projekty a vynálezy ze starýho harampádí, mě nezbývá než čekat na podzimní plískanice, věřím že se pak ta zatracená krabice bude plnit rychleji 🙂

Týden 3. ve znamení her

Hned v pondělí jsme byli v knihovně původně pro jednu knížku. Jako vždy se nepovedlo a donesli jsme domů několik knížek a her. Jednou z nich bylo IQ PUZZLE, které jsem už párkrát viděla na nějakých domškoláckých setkáních, konečně jsme mohli odzkoušet doma v klidu, hra má docela úspěch u všech členů rodiny. Pak Vojta chňapl po Cirkusu na kolečkách, který už jsme doma měli, ale evidentně touto hrou ještě není dostatečně nasycen.  A když už jsme u her, v týdnu dorazilo Abaku . V jedné z recenzí jsem četla že je to hra pro děti matfyzáků (paní asi počítání moc nebavilo), ale můžu s klidem říct, že je to hra pro každé dítko, které baví čísla.
Ve středu jsme si udělali celodenní výlet do Vyškova. Jejich zoo park máme moc rádi, trasa je nenáročná, zvířátek dost, uprostřed Vojtův oblíbený bagřík a v budově model přehrady, kde si děti můžou napumpovat vodu a vyzkoušet jak přehrada funguje.  Vzhledem k hezkému počasí jsme jeli i vláčkobusem do Dinoparku, z dálky jsme tipovali u každého dina jestli je býložravec nebo masožravec a pak u tabulky zkoumali jak jsme se trefili, jakou měli délku nebo výšku. Mají zde i 4D kino ale to už jsme nestihli, třeba příště.
Vojta se poslední dny vrhl na čtení (těší se až bude u pohádek uspávat on nás, zatím to funguje z opačné strany), knížky které máme pro první čtení jsou zde. Vtipný mi přijde , že se v klidu zastaví v polovině slova a místo čtení začne počítat který slovo ze stránky je nejdelší aneb matematika všude kam se podíváš 🙂

Knihy s velkými písmeny (genetická metoda čtení)

Vojta zatím umí velká písmena a tak jsem hledala knížky, ve kterých by už mohl něco přečíst. Knížky Evy Horákové si vyloženě oblíbil a mě se také moc líbí. První pohádky jsou složeny z jednoslabičných slov a jsou krátké. Vojta je nadšen, že už si něco přečte a motivuje ho to k dalšímu čtení. Za knížku č.1 bych z těchto označila Zvířátka, tu přečte téměř do půlky, pak se obtížnost zvyšuje. Do pohádky se zvířátky už je trochu rychlejší, ale první pohádky jsou taky fajn. Kozu lízu zatím nečetl, ta je opravdu pro děti, které už zvládají několikaslabičná slova.

Abaku

Abaku je desková hra ve stylu Scrabble, jen se místo písmen používají čísla.  Pomocí čísel se vytváří početní příklady, pravidla se dají upravit dle věku hráčů. U nás se sčítá a odčítá. Starší děti můžou využít i složitější početní operace.

Existují dvě verze této deskové hry. Jedna je levnější v krabici, ale  čísla jsou z kartonu. Druhá sice dražší ale trvanlivější, hra je vlátkovém pytlíku a čísla jsou ze dřeva a tak člověk neřeší, že si je vypůjčí i dvouletý narušovatel hry 🙂

Abaku má i mobilní aplikaci, plánujeme vyzkoušet.

IQ Puzzle

Hlavolamová hra od MINDOKu pro 1 hráče. Doporučený věk 6+ pro 2D skládačky, 10+ pro 3D skládačky (pyramidu). Vojta dnes složil pyramidu z obtížnosti starter, takže věkové doporučení nehraje roli.
Skládačku máme 2 dny a úspěšně se s ní baví celá rodina (u pyramid se i dospělému protočí mozkové závity), Vojta si skládá spíš 2D, ale dneska se nechal nalákat i na pyramidu, protože ji viděl u mě. Sice letěla párkrát vzduchem ale nakonec se mu taky podařila 🙂
Zatím ji máme vypůjčenou z místní knihovny, ale nejspíš dokoupíme mezi naši sbírku her, je opravdu povedená.

Týden 2.

Začal  náročně, mám trochu pocit že se Vojta rozhodl mě zlikvidovat matematikou. První hodinu to byla zábava vypočítal stránku příkladů, skládali jsme příklady z papírků , různý tvary ze sirek. Ale po obědě, už jsem ho prosila jestli bychom místo Hejného autobusu nemohli hrát normální hru – nemohli! S nadšením chtěl abych přidávala další a další zastávky a vymýšleli jsme jim příhodné názvy (televize byla zastávka u kina, kuličkodráha byla aquapark, domek z lega nemocnice, dětská pokladnička supermarket atd).. Akce matematika končila tím že Vojta převzal nadvládu nad autobusem a vznikl z toho krvavý napínavý příběh o cestách po nemocnicích  s výkladem anatomie a co vše se dá zlomit, s čím se dá onemocnět a končil pánem co na zastávce autobusu nastoupil se zlomeným vazem s tím, že potřebuje odvézt na hřbitov.
Další dny byly poklidnější, ve středu se vrhli s tátem na nový domek pro morče, protože z toho starého vyrostla. Vojta si vše odměřil, vyřezal a stloukl. Pro jistotu to je spíš vila, aby bylo místo ještě na kámošku, kterou již máme vybranou. Ve čtvrtek si vzpomněl na stránky matika.in a zlatka.in, takže dělal pár úkolů odtud.
Pátek proběhl opět s kamarádem domškolákem, hraním her a řáděním.

Ještě jeden poznatek k motýlovi, začal se na něj vrhat i brácha 2,5 roku starý a je z něj taky nadšen (zvládá všechny čísla kromě 8), to bych nečekala 😀

Co příště udělám jinak :-)

V neděli jsem dělala „pořádek“ v učebnicích a sešitech co máme doma a přemýšlela jsem hlavně nad prvními díly Hejného matematiky  co s nimi, jestli prodat, nebo nám ještě někdy k něčemu budou. Pak jsem se rozhodla nechat pro mladšího.
Když jsem někdy v květnu koupila učebnici Hejného matematiky od Frause a nakoukla do ní, tušila jsem, že jsem asi trochu zaspala. A taky že jo, Vojta ji otevřel, zavřel a řekl že tohle rozhodně dělat nebude, je to otravně lehký.  V té době už dávno sčítal, odčítal, násobil lehčí čísla, zajímal se kolik stovek je tisíc, kolik tisícovek milion a já na něho přišla s 2+3 v obrázcích, óóó jak najivní, chápu ho. Tohle mělo přijít před půl rokem.
Ještě máme doma Hejného matematiku od H-matu, kterou jsme dostali v srpnu, ale ta mi moc k srdci nepřirostla, graficky se mi nelíbí a je taková „roztahaná“ ale to je možná tím že je Vojta napřed a tahle mi přijde ještě „pomalejší“ než ta Frausovská. Mají ovšem elektronické učebnice a je možné že časem dostanou přednost. Každopádně, mladšímu synovi ty tištěné nabídnu hned jak se naučí počítat do deseti (pro jistotu) 🙂 . Učebnice jsou rozhodně vhodné již pro předškoláky, kteří se zajímají o počítání.
Další zajímavá pracovní učebnice použitelná i pro předškoláky je Hrajeme si ve škole i doma, asi do půlky se dá zvládnoud i s dítkem, které má rádo různé úkoly ale ještě nečte a nepíše. Od půlky už je zařazeno hravé čtení a psaní, ale všechno je  příjemnou formou, Vojta ji má moc rád a rád v ní hraje jejich hry.

Týden 1.

Vojta zatoužil po samostatnosti a chtěl mít klíče od našeho domu. Ty jsme mu tedy předali v pondělí, pak jsme zašli pro jeho vlastní průkazku do knihovny, na kterou si hned půjčil knížky a dali jsme si v cukrárně obrovský pohár. Večer strávil u psaní s motýlem. Úterní den jsme si užívali s kamarády v Aqualandu, milionkrát se sklouzl na skluzavce, plaval a potápěl se až do večera (takže tělocvik?) 🙂
Středu a čtvrtek jsme věnovali spíš úklidu domácnosti, Vojta má na starosti umyvadla a věnoval se mladšímu bráchovi abych mohla umýt okna. Měl zaplou včelku  a dal tři dějství matemága. Když jsem se ho ptala, co by se chtěl letos naučit, tak prý na počítači aby mohl pomáhat tátovi s prací 🙂 . Domluvili jsme se tedy, že by to chtělo pro začátek vylepšit čtení , protože pokud chce programovat je třeba umět číst i těžký slova (zatím zvládá jednoslabičný).
V pátek bylo příjemné odpoledne s kamarádem, zahráli si hru, kde jezdili s kamiony a počítali u toho penízky. V mezičase koukli na elektronické sčítání a odčítání.
O víkendu se zajel s tátem a kamarádem kouknout na F1 na Grand Prix a odpoledne vyvrcholila jeho touha po vlastní opravdové sekačce. Muž doufal, že když si bude muset polovinu zaplatit ze svého, tak ji chtít nebude, ale přepočítal se a pro sekačku se jelo, i když si Vojta musel utratit část svých opečovávaných penízků. No a za víkend posekal celou zahradu, nechtěl se od sekačky hnout i přes namožený břišní svaly 🙂 V mezičase jsme si stačili zahrát hru se čtením ze sešitu Hrajeme si ve škole i doma (hráli jsme ji už milionkrát a pořád ho baví).
Po večerech si prohlíží katalog lega, myslím že už ho musí znát nazpaměť, ale porovnává si ceny, co je na stránce nejlevnější, nejdražší, kolik by si musel ještě našetřit aby měl na tu či onu hračku popřípadě kolik by mu zbylo kdyby si koupil nějakou levnější (tudíž katalog lega lepší než kdejaká učebnice matematiky ).
V každém dnu bychom našli něco čím se vzdělává a posouvá dál, jen to není  formou sezení nad učebnicemi ale hraním si a o to v domácím vzděláváním jde 🙂