V krabici s portfoliem máme pár listů ze srpna a ke konci září vypadá že snad něco přibude 🙂 . Tento týden venku dost přituhlo a ačkoliv se Vojta snažil ještě začátkem týdne běhat venku v trenýrkách, zatímco kolemjdoucí chodili v bundách, nakonec naznal, že bude lepší se začít oblékat a dokonce i obouvat.  No a když už je venku ráno při 0 stupních taková zima, že se ani Vojtovi ven nechce, začínaj se dít podivný věci. Venkovní lákadla, jako kladiva, hřebíky, pilky, hromada hlíny, sekačka a podobně, je potřeba nahradit něčím jiným.
Hned v pondělí tedy přišel s nápadem, že nám bude pouštět písničky, které taky zpíval a vzhledem k tomu, že vidí matiku ve všem, začal psát aspoň na papír pořadí písniček, zatímco jsme s mladším bráchem tancovali (hudebka,matika a psaní v jednom). Dostala jsem poté za úkol sehnat CD alespoň se 40 písničkami, protože u tohoto skončil na čísle 15 a to je málo. Pak s bráchem uklidili s Vojtovým velením celý obývák a jejich herničku, což se stalo poprvé v jejich životě a tajně doufám že ne naposled. Odpoledne Vojty napadlo namalovat tátovi obrázek, přibyl vzkaz a dali jsme ho do schránky jako překvápko.
Z her jsme začali hrát opět oblíbené Kingdomino a já zjistila že se čím dál svižněji orientuje v násobení. S tím souvisí i jeho naléhání ať pořídím učebnici Hejného pro druháky, protože chce počítat konečně něco pro něj. Takže ve čtvrtek jsme udělali dvojstránku opakování prvního ročníku co je vzadu v učebnici pro prvňáky (hurá něco do portfolia), ještě nám dvojstránka zbývá  a pak má slíbený, že objednám další díl.
Koncem týdne se opět oteplilo a tak se i Vojta přesunul ven za svými projekty a vynálezy ze starýho harampádí, mě nezbývá než čekat na podzimní plískanice, věřím že se pak ta zatracená krabice bude plnit rychleji 🙂